Konsonance, společná výstava s Andreou Uváčikovou a Zbyňkem Janáčkem v galerii AMB, Hradec Králové, 2022
KONSONANCE (neboli libozvuk) uspokojivý souzvuk, vzniká sladěním odlišností, posunů, odchylek. Trojitý virbl různých uměleckých osobností se setkává nad tématem čáry v kontaktu s prostorem. Čára je abstrakce, neboť svět se stále mění a linie zastupuje šev, spoj, jizvu, opakováním se skládají rastry a vystupují letokruhy. V sérii Shapeshift multimediální grafička Andrea Uváčiková a sochařka Zuzana Bartošová zkoumají 3Dtvary a jejich 2D projekce. Jak jim rozumíme, jak o tvarech přemýšlíme, jak si pamatujeme to, čeho se v mysli i reálně smysly dotýkáme. Zuzana Bartošová chápe linie „růstu“ 3D tištěného objektu jako svého druhu letokruhy. Bílý transparentní plast je artificiální hmotou, člověku přirozenou, vždyť jsme si ji ke svému užitku stvořili. Objekt vzniká vrstvením lineárních vláken a získává vlastnosti vnějšku a vnitřku, k nimž má co říci také denní a umělé světlo. Vztah mezi matérií a časem zkoumal už Leonardo da Vinci. Dodnes nás fascinuje otisk minulosti, přirozené narůstání, vrstvení, vnímáme uplývající čas zapsaný a uložený v hmotě. Andrea Uváčiková si klade otázku: Dokážeme třírozměrná tělesa ve dvou rozměrech rozpoznat, vždyť svět načítáme převážně dvourozměrně, v různých záznamech a digitálních médiích. Tradiční grafické hlubotiskové postupy dokážou nabídnout (byť nepatrnou) hloubku a plasticitu, ale autorka se vydává spíše cestou zobecnění. Intenzivní černá plocha ruší zneklidňujícím způsobem iluzi prostoru vybudovaného linií a světelnými valéry. Zbyněk Janáček zintenzivňuje jemný rytmus obou shapeshifterek vrstvením intenzivních barevných ploch přes sebe. Metalická folie ještě více zpřítomňuje představu odrazu a okna. Kam by okno mělo vést? Zevnitř ven, nebo naopak dovnitř, do zcela jiné dimenze? Objekty poučené mystikou světla rané gotiky opata Sugera, holandskou iniciační platformou De Stijl a průzkumem náhody, levitace a gravitace Huga Demartiniho jsou esejí o neustálém pohybu. Plošné objekty můžeme považovat v jistém smyslu za displaye či seriály. Tvary a jejich vztahy s plochou a prostorem se v nich stále mění, usazují, koncentrují, vyostřují. Permanentní pohyb je vlastností světa. Svět spěje k uspořádanosti, ale zároveň v ní nesetrvává. Destruuje harmonii svým pohybem a hledá novou, jinou, ne lepší, ne horší, živou a přirozenou. Konsonantní v díle všech tří tvůrců je zájem o vztah dvou a tří rozměrů, o otázku zobrazení a zpětného čtení této sofistikované řeči. Jak rozumíme světu a jak o něm můžeme skrze pojmy, znaky a obrazy mluvit a přemýšlet.
Projekt Modernism for the Future 360/365, 3D tisk, spolupráce s Andreou Uváčikovou, Kaunas, 2022
The project is based on the morphology of the Hardware store building, which has undergone changes over the years. Our goal is to point out the development of the external features of the building (external features), but also the connection with the purpose for which the building was used (internal context). We want to relate the modernist features that the building bears to the ideas of modernity (in general) through contextualization. We choose architecturally interesting parts of the exterior and interior of the building, from which we plan to create scale 3D printed models. This will create a series of models that act as museum artifacts, and the architecture of our exhibition is also conceived in this style. The artifacts will added QR codes, which take over the function of „labels“ for works, similar to what is the case in museums. After displaying the QR code, however, a caption does not appear, but a link to an animation that works with the visual morphology of a particular artifact. Animation acts at first as games (literally referring to them somewhere – tetris), but over time their original meaning, transformation, or more general context to the ideas of modernism that they mediate begins to appear.
Festival Prototyp Brno, termosenzitivní 3D tisk, zvuk, spolupráce s Andreou Uváčikovou, 2021.
Instalace A kumulace reaguje na problémy spojené s velkým počtem obyvatel a volně tak navazuje na problematiku tohoto shromažďování. Instalace problémy s kumulacemi a tím spojeným shromažďováním neřeší, je pouhým konstatováním nebo zamyšlením se nad akumulací hmot v prostoru a tím spojenou akumulací tepla. Objekty vycházejí z úvah o prostoru a obydlích, která si stavíme, a jsou tak volným ztvárněním myšlenek o prostorových řešeních vycházejících z geometrizovaných hmot, které nás všudypřítomně obklopují. Součástí instalace je také zvuk, který je založen na stejném principu jako objekty: při zvýšené frekvenci pohybu lidí na ně reaguje.
Festival DOM, 3D tisk z PVA, Rozprašovač vodní mlhy, spolupráce s Andreou Uváčikovou, Pistoriho palác, Bratislava, 2021.
V site specific instalaci Neproduktivita je burina autorky pomocí procesu samozavlažování nasazených rostlin poukazují na neustálou potřebu produkce v rámci utopistické vize nekonečného růstu, která je stále nosným pilířem naší společnosti. Neustálé generování nových produktů (hyperproduktivita) nebo neustálá aktivita člověka může vést k jeho vyčerpání a v širším kontextu až k vyčerpání společnosti a planety jako takové. Autorky se dlouhodobě zajímají o fenomén neproduktivity, tedy stavu, kdy se vědomě snažíme nic neprodukovat a nevytvářet odpad. Dostat se do tohoto stavu, aniž bychom trpěli výčitkami svědomí z toho, že neděláme alespoň něco, je stále obtížnější… Když však připustíme, že to, že se o něco vědomě nesnažíme, automaticky neznamená lenost nebo plýtvání naším časem, může se z této aktivity/neaktivity naopak zrodit něco prospěšného. Procesuální instalace sestává z textu „produktivita je plevel“, který je tištěn na 3D tiskárně speciálním, ve vodě rozpustným a biologicky nezávadným filamentem. Písmena plní roli květináčů, do kterých jsou sázeny užitkové a léčivé rostliny. Součástí environmentu je samozavlažovací systém, který dodává rostlinám potřebnou vláhu. Experimentální povaha instalace je podtržena faktem, že květináče, tedy jakési rámce, kde vegetace roste, postupně, působením vody, ztrácejí svoji formu. Je sporné, jak si rostlinstvo poradí s postupným mizením hranic a zda bude růst i nadále svobodně, podobně jako „wild fruit“. Autorky svým dílem také poukazují na paralelu sázení rostlin a sázení písmen (čes. sázení), které byly jednou z „meditativních“ činností během uplynulého roku prostoupeného obdobími karantén a „lockdownů“. Společnost pod tlakem okolností zvolnila tempo, stala se méně produktivní a řada z nás to motivovala k trávení času na zahradě, v přírodě nebo při tvorbě.
Projekt Modernism for the Future 360/365, 3D tisk, spolupráce s Andreou Uváčikovou, Kortrijk, Belgie, 2021.
The project is based on the morphology of the Hardware store building, which has undergone changes over the years. Our goal is to point out the development of the external features of the building (external features), but also the connection with the purpose for which the building was used (internal context). We want to relate the modernist features that the building bears to the ideas of modernity (in general) through contextualization. We choose architecturally interesting parts of the exterior and interior of the building, from which we plan to create scale 3D models from original materials (concrete, glass, etc.). This will create a series of models that act as museum artifacts, and the architecture of our exhibition is also conceived in this style. The artifacts will added QR codes, which take over the function of „labels“ for works, similar to what is the case in museums. After displaying the QR code, however, a caption does not appear, but a link to an animation that works with the visual morphology of a particular artifact. Animation acts at first as games (literally referring to them somewhere – tetris), but over time their original meaning, transformation, or more general context to the ideas of modernism that they mediate begins to appear.
Instalace vytvořená do galerie NONSTROP, Jihlava, 2021.
Intervence s názvem Čekání na sníh reaguje na klimatické změny. Ty jsou dnes často reflektovaným tématem a tato práce je pojímá spíše odlehčeným způsobem v podobě řady, vytvořené z meteorologických balónů, které fungují jako sondy. Čekání na sníh by mělo upozorňovat na úbytek sněhu především na horách, čehož si například minulou zimu nešlo nevšimnout. Instalace je spíše konstatováním problému, nenavrhuje přímé řešení, slouží spíše jako varování. Červená barva by měla sloužit jako ukazatel vhodných podmínek pro sníh, pokud je správná teplota a vlhkost, čidlo z balónu přenese data do uličky a balón se rozsvítí. Meteorologické balóny byly zvoleny z důvodu navození dojmu, že jde o vypuštění sondy, k čemuž mají původně sloužit a jsou přivázány a zastaveny v dohledné výšce přijatelné pro oko diváka stojícího v uličce. Balóny obsahují zařízení na snímání údajů z různých výšek nad uličkou. Údaje jsou přenášeny na display, který ukazuje teplotu, která je ve výšce balónu. Balóny tak slouží v podstatě jako hlídka, která vyhlíží sníh v diagonále a logickém sledu nad uličkou.
Zvláštní poděkování patří sponzorům hélia AIR PRODUCTS spol. s r.o. a filamentů na 3D tisk Plastům Mladeč.
