Pro-píchání

Objekt pro bývalou tovární halu Mosilana v Brně, letní semestr, cívky a jehlice, 2016.

Ke své semestrální práci jsem vytvořila objekt z cívek a jehlic. Použila jsem materiál navazující na minulost bývalé textilní továrny Mosilana, která se na tomto místě nacházela. Válcové cívky od přízí pocházejí z textilní výrobny AB-tex, kde je tento materiál odpadem a vozí se do spalovny. Jejich barevnost je zvolena čistě náhodně, podle dostupnosti největšího množství stejných barev a určuje jemnost příze. Jako spojovací materiál jsem použila jehlice na pletení, které násilným způsobem protínají jednotlivé cívky. Tvar vychází z možností, které tento materiál dovoluje. Dílo tak svým způsobem reaguje na úpadek textilního průmyslu v Brně a z toho vychází i jeho tvar. Největší rozvoj textilních továren se odehrál v meziválečném období, kdy v Brně existovalo asi 40 vlnařských továren. Po skončení druhé světové války dochází na základě vyhlášky Ministerstva průmyslu ke spojení soukromých firem. Vlněna a Mosilana vznikly znárodněním a spojením některých bývalých původně židovských a německých soukromých továren. Většina textilní výroby v Brně po roce 1989 postupně zanikla. Vlastníkem NOVÉ MOSILANY, a.s. se stává italský koncern MARZOTTO GROUP. Objekt sice neřeší problém chátrajících budov bývalého moravského Manchestru, ale navozuje kontrast mezi starou šedou minulostí a barevnou současností.